PETER GÁBOR
Slovenský herec a režisér Peter Gábor pochází z Nitry, kde se narodil v roce 1963. Nejprve vystudoval slovenštinu a hudební výchovu na Pedagogické fakultě v Nitře a poté činoherní režii na DAMU v Praze. Od té doby prošel řadou slovenských, českých i moravských divadel a má na kontě více než sto inscenací.
V letech 1992–1995 působil jako režisér v Slovenském komorném divadle v Martině, kde inscenoval mimo jiné Schnitzlerův Kolotoč (1991), Smočkovo Podivuhodné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho (1992); Anouilhovu hru Miláček Ornifle (1993); Hrabalovy-Krobotovy Ostře sledované vlaky (1994) a Bergerovy Čtyři muchomůrky (1995). Od roku 1994 pravidelně spolupracuje s Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě (Tanec na konci léta, Šakalí léta, Cabaret, Balada pro banditu, Velký Gatsby). V letech 1995–1997 působil ve Středočeském divadle v Kladně (Chudák manžel, Utrpení mladého Werthera, Marianniny rozmary) a v letech 1997–2004 jako umělecký šéf v Moravském divadle Olomouc (Čas vlků, Mnoho povyku pro nic, Faust I. a II., Král se baví, Dva kavalíři z Verony).
Za inscenace Goetheho Fausta I. a II. v Moravském divadle Olomouc získal Cenu českého divadla za režii (2002). Úspěšně působil i na scéně Theâtre Moli?re v Paříži. Jeho inscenace bylo možné zhlédnout například také v Západočeském divadle v Chebu (Bouře), v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích (Donaha), v Divadle v Řeznické (Zlomatka) nebo v Horáckém divadle v Jihlavě (Merlin). Mimořádný úspěch měla jeho inscenace hry Williama Shakespeara Komedie omylů v rámci Letních Shakespearovských slavností 2008 v Ostravě a rovněž jeho operní debut Fedora (2011) v Národním divadle moravskoslezském. V letech 2011-2017 působil jako režisér a umělěcký šéf činohry v NDM. Následovaly režie velkých operních děl: Romeo a Julie (NDM), Rigoletto, Manon Lescaut (Státní divadlo Košice), Macbeth (Státní opera Banská Bystrica) a Roberto Devereux (NDM).
Soustavně se věnuje také pedagogické činnosti, na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a na Fakultě umění Ostravské univerzity.
Jeho charakteristický režijní rukopis směřuje k vystavění sugestivního jevištního obrazu s výrazným poetickým rozměrem a precizně vystavěnou psychologii postav.
Spolupráce na operní inscenaci Il trovatore je jeho prvním setkáním s libereckým Divadlem F.X.Šaldy.