VÁCLAV HELŠUS

Je v tom nejlepším slova smyslu hvězdou divadla. Vystudoval v šedesátých letech minulého století pražskou DAMU, divadlo začal hrát ještě v tzv. Kladivadle (později Činoherní studio v Ústí nad Labem). Vynikající období měl ve slavném Studiu Y, které se zrodilo v Liberci, aby v sezoně 1978/79 přesídlilo do Prahy. Od začátku osmdesátých let působí v Divadle F. X. Šaldy s výjimkou dvou let (1987–1989), kdy hrál v Národním divadle v Praze. Václav Helšus patří k nejvýraznějším českým hercům uplynulých čtyřiceti let. Nesvědčí o tom jen výčet jeho divadelních rolí v různých obdobích, ale velmi pozoruhodná je i jeho filmografie. Od Krakonoše a lyžníků (Mistr Vichr, 1980), přes Panelstory nebo Kalamitu Věry Chytilové, až po hlavní roli ve filmu Jana Švankmajera Přežít svůj život z roku 2010. A to musíme přeskočit spoustu menších filmových a desítky rolí televizních, od těch v detektivkách až po ty v pohádkách. Václav za svůj herecký život obdržel také řadu cen. Spoluvytvářel základní podobu Malého divadla od první inscenace v roce 1989 (Obsluhoval jsem anglického krále) přes celostátně legendární Havlovu Asanaci (1990) až podnes. Vytváří neodolatelné postavy současné dramatiky, jako třeba Pomezního rozhodčího, zvaného Mejdlo ve hře Šťovík, pečené brambory (režie T. Svoboda, 2012) nebo Lenina v grotesce Leninovi balzamovači (režie Š. Dominik, 2017), stejně tak jako vždycky vdechne své osobité kouzlo velkým postavám klasického dramatu: ztvárnil například Hejtmana v Revizorovi (režie I. Krejčí, 2013) Gajeva ve Višňovém sadu (režie I. Rajmont, 2014) a titulní roli ve Faustovi (režie I. Rajmont, 2014). Má úžasně svěží chuť si hrát.