Francouzského dramatika Georgese Feydeaua není třeba dlouze představovat – jeho bláznivé, vzrušující komedie z prostředí pařížské lepší společnosti baví publikum už přes sto let. Dámský krejčí je jednou z nejslavnějších. Její hlavní hrdina, ženatý pařížský lékař, se vrací z plesu v Opeře, kde měl mít schůzku s jednou svou pacientku. Jenže ne všechno vychází jak by si přál, naopak: zdá se jako by se proti němu spikl celý svět. Manželka a její matka, žárlivý manžel a neúnavný domácí jsou jednotlivé složky, ze kterých vzniká výbušná směs této frašky. Malá zařízená garsonka v nedalekém činžovním domě, kde donedávna bydlela švadlena, se jeví jako ideální místo pro schůzku. Ale vyražený zámek dveří není dobrou ochranou před uragánem, který se blíží. Jedna lež plodí další a záhy vzniká typický feydeauovský kolotoč záměn a vyhrocených situací, na jehož konci už nikdo neví, kdo je kdo.
Feydeau ve svém psaní vycházel z dobového vaudevillu, ale zároveň ho vysoko překonal. Své hry píše vlastně jako morality – ukazuje nám, kam až může vést lež, nevěra a faleš. Své hrdiny staví do nesnesitelných situací, které dohání až na kraj pravděpodobnosti. Trochu to připomíná nějaký psychologický experiment – ale žádný strach, nejde o žádnou suchopárnou vědu. Naopak – Feydeauovy hry nabízejí královskou zábavu.
Fotografie z insecenace: Petr Neubert