David Seidler, americko australský scénárista (mj. Král a já), před mnoha lety zpracoval tajné deníky krále Jiřího VI. Král v nich psal o svých logopedických problémech v době, kdy se nečekaně stal králem a Anglie spolu s celou Evropou se stala cílem agrese nacistického Německa. Královna-matka, manželka Jiřího VI. a matka současné královny Alžběty II., uveřejnění deníků v jakékoliv podobě nedovolila. K uvedení jejich přepracování do podoby divadelní hry mohlo tak dojít až po její smrti. Příběh ovšem proslavil Oskarový stejnojmenný film z roku 2012. Nicméně hra, jež mu je předlohou, je ostřejší v polohách vážných i v humoru a více akcentuje historické souvislosti léčby královy poruchy řeči. Po smrti otce, anglického krále Jiřího V. a skandální abdikaci krále Eduarda VIII., je princ Bertie nečekaně korunovaný králem Jiřím VI. Země stojí na prahu 2. světové války a zoufale potřebuje silného, nekoktajícího vůdce. Proto králova žena Alžběta (královna–matka) domluví svému muži setkání s excentrickým terapeutem řeči, Australanem Lionelem Loguem . Po tuhém začátku se tito dva ponoří do neobvyklého způsobu léčby a časem mezi nimi vznikne nenarušitelné pouto. Vše směřuje k projevu, jímž Anglie vyhlašuje Německu válku a který musí vyburcovat lid a ujistit ho, že jeho král stojí jako symbol Anglie pevně na svém místě. Inscenace je uvedena v Šaldově divadle v režii Kateřiny Duškové.