Jára Beneš - úprava Miro Grisa
NA TÝ LOUCE ZELENÝ
Hudební komedie s Josefem Zímou.
Osoby a obsazení v pdf.Co mají společného filmy C. a k. polní maršálek, To neznáte Hadimršku, Anton Špelec, ostrostřelec a Přednosta stanice? Kromě nezapomenutelného Vlasty Buriana v titulní roli také chytlavou hudbu a skvělé písně, jejichž autorem je Jaroslav Beneš. Tento český hudební skladatel patřil ve 30. letech 20. století k nejslavnějším a nejvyhledávanějším tvůrcům filmové hudby u nás. Je podepsán pod 52 filmy a to nejen českými. Narodil se v tehdy ještě Rakousko-Uherské Praze v roce 1897, zde také ve válečném roce 1915 odmaturoval na gymnáziu a poté strávil několik semestrů na technice. Vysokou školu ale nedostudoval a jeden rok studoval skladbu na pražské konzervatoři. Působil krátkodobě jako kapelník v Bukurešti a v pražském Vinohradském divadle, ale od roku 1922 byl až do své smrti v roce 1949 ve Vídni skladatelem na volné noze. K filmům psal nejen hudbu, ale v několika z nich se objevil také jako herec, většinou právě v roli skladatelů, či klavíristů – například v komedii Lelíček ve službě Sherlocka Holmese. Beneš byl také vyhledáván jako autor operet, o které se doslova přetahovala česká divadla. Jeho první velký operetní úspěch vycházel opět z filmu – byla jím opereta C. a k. polní maršálek. Z dalších byly velmi úspěšné operety U svatého Antoníčka, Za naší salaší, či Pařížanka. Opereta Na tý louce zelený, která měla premiéru 28. června v Tylově divadle v pražských Nuslích, se stala nejslavnějším Benešovým dílem. Dosáhla při premiéře 465ti repríz a úspěchy slavila nejen u nás, ale také v Belgii, Rakousku, Německu, nebo ve Spojených státech. Libreto Benešovi napsali jeho dlouholetí spolupracovníci píšící pod pseudonymy: Tobis – Špilar – Mírovský – Rohan. Komický příběh z venkovského prostředí o dvanácti obrazech pojednává o tom, co všechno se může stát, když se mladá slečna Alena Skalická rozhodne modernizovat zděděné panství podle posledních vědeckých poznatků a na pomoc si k tomu pozve potrhlého profesora zemědělských věd Václava Bulfínka. K ruce má také místní „zaměstnance“ –hajného Štětivce s jeho roztomilou dcerkou Hančí a mladého lesního inženýra Jiřího Miláčka, který se slečně Skalické sice moc líbí, ale přeci jen je to její podřízený... Šlágry "Na tý louce zelený roste babyka", "Co by bylo do myslivce", „Venoušku, Venoušku, to se dělá?“ se staly okamžitě hitem a valčík „Já bych chtěl mít tvé foto“ získal dokonce v roce 1936 první cenu na festivalu valčíků v Paříži. A za rok po premiéře mohli už diváci sledovat v kinech filmové zpracování této operety v režii Karla Lamače, s Járou Kohoutem v roli hajného Štětivce. Jednu za svých prvních výraznějších rolí zde vytvořil i Oldřich Nový.
Josef Zíma
Inscenační tým
Libreto: Tobis, Špilar, Mírovský, Rohan
Režie: Miro Grisa
Dirigent: František Babický
Scéna a kostýmy: Lucie Loosová
Sbormistr: Martin Veselý
Choreografie: Miro Grisa, Lucie Vačkářová Gančeva
As. režie: Jana Ottová
Dramaturgie: Vojtěch Havlík
Hudební příprava: Maxim Biriucov, Tatiana Drybas, Elena Nagyová
Další informace
Délka představení: 2:30
Premiéra: 17.12.2010
Derniéra: 00.00.0000
OSOBY A OBSAZENÍ
