„Mít sen a jen jemu se oddat.“
Motto, které dokonale koresponduje s životním příběhem Nurie Cazorly Garcíi. Výrazná tanečnice baletního souboru pochází ze španělského Madridu. Na první pohled zaujme odzbrojujícím dívčím úsměvem a zářícíma očima. Každého, kdo vkročí do divadla, pak především překvapí mimořádnými tanečními i hereckými dispozicemi. Ty z ní spolu s technickou jistotou dělají ideální představitelku hlavních rolí. Výrazově nejblíže jsou jí postavy temperamentních a životem překypujících dívek, které jsou důležitou součástí baletního repertoáru. V divácích takové ztvárnění postav zanechává hluboký dojem. V polovině listopadu se představí v roli ,,zlé“ Kateřiny ze slavné komedie Williama Shakespeara. Mimo svých tanečních kvalit oplývá také choreografickým nadáním. Na jaře roku 2024 uvede na scéně Malého divadla svou první celovečerní inscenaci s názvem Sylf. My Nurii za čtyři roky působení v baletním souboru už dobře známe. Sdílíme její sen. A nyní bychom vám rádi přiblížili, jaká je a co ji pohání na cestě tanečním světem.
Nuri, pověz, jak ses dostala k baletu a co tě na něm nejvíce přitahuje?
Jako dítě jsem vždycky ráda tančila. Ať už zněla jakákoli hudba, moje tělo se toužilo pohybovat do rytmu. Ovšem k baletu jsem se dostala náhodou, když mě v deseti letech maminka přesvědčila, abych se zúčastnila talentových zkoušek na Královské taneční konzervatoři Mariemma. Přijali mě, a tak začala moje baletní průprava.
Kde se zrodil tvůj talent? Vyrůstala jsi v uměleckém zázemí?
Rodina z matčiny strany je zaměřena kreativním směrem. Ona sama měla vždycky ráda tanec a zpěv. Jeden z mých strýců je profesionální malíř, ale vlastně všichni matčini sourozenci rádi malují a mají úžasné výtvarné schopnosti. Moje teta je například fotografka. Sestra je skvělá tanečnice. Takže ano, vyrůstala jsem obklopená uměním.
Zajímá mě, co považuješ za výzvu v tanečním světě, co přináší povolání tanečníka za radosti a strasti?
Je to náročná profese, velmi obtížná jak fyzicky, tak psychicky. Aby člověk podával co nejlepší výkony, musí udržovat své tělo v dobré kondici, vyhýbat se zraněním, musí se dokázat přizpůsobit choreografiím, z toho všeho pak plynou každodenní výzvy. Musíte být také psychicky silní pro udržení motivace ve dnech, kdy je vaše tělo bolavé a unavené. Prosadit se v tanečním světě vyžaduje hodně disciplíny. Miluju každodenní práci, proces zkoušení, dělá mi dobře sledovat malá zlepšení den po dni. Ale samozřejmě, nejvyšším naplněním je pro mě vystoupení, sdílení naší práce s publikem a závěrečný potlesk. Díky tomu to všechno stojí za to.
Jaké role jsi v Liberci tančila a která z nich ti nejvíce přirostla k srdci?
S příchodem do Liberce jsem dostávala příležitost ztvárnit krásné a také velmi rozličné role, jsem za to velice vděčná. Bohdanku v Sedmero krkavcích, Milu v MašínGun Brothers, Carmen v Šach mat/Carmen. Myslím, že nejvíc mi přirostly k srdci Bohdanka a Carmen. Bohdanka byla první hlavní role, kterou jsem ve své kariéře dostala, a to pro mě hodně znamenalo. Z inscenace jsem čerpala zkušenosti, které mě profesně posunuly. A Carmen je role, o které tanečnice sní. Tančit na nádhernou hudbu a mít možnost vyprávět příběh tak silné ženy je privilegium.
V září ses protančila za titulní roli Carmen do širší nominace na Cenu Thálie. Co to pro tebe znamená?
Z nominace mám obrovskou radost. Jak už jsem řekla, tanec je těžká profese a vědět, že je moje práce oceněna a já se za ní dočkala uznání, je velmi zvláštní a motivující.
Kolik představení za měsíc zatančíš a čím dobíjíš energii?
Záleží na sestavení divadelního programu. Tančím přibližně ve čtyřech baletních produkcích a dalších operních a muzikálových. Je to tak, že nemáme moc volných dnů. Obvykle pracujeme šest dní v týdnu. Zůstane jen jeden den na odpočinek a regeneraci. Snažím se tedy úplně odpojit a dělat věci, které mě naplňují jinak. Trávím čas s lidmi, které mám ráda. Procházím se v přírodě, sleduji filmy, maluji. To mi pomáhá načerpat energii na další pracovní týden.
V současné době studuješ roli Kateřiny v taneční adaptaci Zkrocení zlé ženy. Jak přistupuješ k přípravě?
Než jsme začali s procesem tvorby nové inscenace, příběh jsem tak dobře neznala. Chci k němu přistupovat víc než zodpovědně. Pod vedením choreografky Mariky Mikanové objevuji roli postupně a s každou zkouškou se nechávám svou postavou překvapovat. Postava musí být uveřitelná, autentická, ryzí. Musím pohybem přesně vystihnout vybroušené repliky a situační komičnost díla.
Která část choreografie je ti blízká?
V tuto chvíli je mou nejoblíbenější scénou hádka s Biankou, mladší sestrou Kateřiny. Trochu se pohádáme a přijde mi to docela vtipné, protože mi to připomíná neshody, které jsem měla se svou sestrou, když jsme byly malé. Je to pro mě nostalgický moment.
Co je pro tebe při sdílení příběhu prostřednictvím tance nejdůležitější?
Když sdílím příběh s diváky, chci, aby si k němu vytvořili vztah. Proto musím být svým ztvárněním upřímná.
Balet je kolektivní umění. Důležitá je pro tebe jistě i spolupráce souboru?
Bezpochyby, mám štěstí na kolegy. Všichni jsou to báječní lidé a panuje mezi námi skvělý vztah, což se v souborech tak často nevidí. Myslím, že taneční i lidská souhra se projevuje i na jevišti. Společné vystupování nás baví, je to prostě harmonie.
Máš nějaké osobní rituály, které ti pomáhají před vystoupením?
Nemám žádný specifický rituál jako takový. Ráda přicházím do divadla s dostatečným předstihem, abych se stihla učesat, nalíčit a pořádně zahřát. Těsně před vstupem na jeviště se několikrát zhluboka nadechnu a hotovo!
Dá se říci, o čem ve své kariéře sníš? Máš konkrétní cíle? Třeba role, kterou bys chtěla tančit?
Jako vysněnou jsem vždycky měla v hlavě roli Julie. Miluji Prokofjevovu hudbu, ale také romantiku a drama známé milostné tragédie.
V květnu bude mít v Malém divadle premiéru inovativní balet Sylf ve tvé choreografii. Co mohou diváci od této inscenace očekávat?
Myslím, že diváci budou překvapeni. Verze vychází z romantického baletu La Sylphide, ale dovolila jsem si vyprávět příběh podle sebe. Nebude tak magický, zvolila jsem více realistickou formu. Vytvořím moderní pohled a dám více prostoru postavám a jejich sdělení. Hudební kompozice se ujal Antonio Blanco, španělský skladatel současné hudby. Vzal hlavní motivy původní hudby od Hermana von Løvenskjolda a použil je k vytvoření zcela nové kompozice, sepsané speciálně pro tuto inscenaci.
Divadlo v této sezóně slaví kulaté výročí. Co bys mu popřála do dalších let?
Přeji divadlu, aby hrálo ještě mnoho a mnoho let, a to před publikem přinejmenším tak skvělým, jaké máme dnes!
Premiéry taneční adaptace slavné komedie Zkrocení zlé ženy jsou na programu divadla 17. a 19. listopadu.
Rozhovor vedla Barbora Svobodová
Foto ze zkoušky Zkrocení zlé ženy: Petra Svojšová
Úspěchy
https://www.saldovo-divadlo.cz/aktuality/detail-aktuality/r/uspech-baletu-na-soutezni-prehlidce-soucasne-tanecni-tvorby-balet-2023!
https://www.saldovo-divadlo.cz/aktuality/detail-aktuality/r/pet-nominaci-na-ceny-thalie
Ohlasy
https://operaplus.cz/zkroceni-zle-zeny-v-liberci-baletni-soubor-zvladl-narocny-ukol/
https://www.tanecniaktuality.cz/recenze/rozjuchane-liberecke-zkroceni-zle-zeny
https://www.tanecniaktuality.cz/zpravy/sylf-moderni-zpracovani-romantickeho-baletu-la-sylphide-v-podani-libereckeho-baletu
https://operaplus.cz/liberecka-sylf-tanci-o-nemoznosti-spoutat-sny-a-vasne/
